Na začátek příspěvek obhájce investic do globálních ETF:
Ale jsou opravdu globální ETF výhrou?
ETF MSCI je jistě skvělé. Až na jednu maličkost – 25% firem mimo USA ;). Popravdě – kterou firmu z přeregulované Evropy nebo neprůhledné Asie bych si asi tak přál ve svém portfoliu? A vlastně – kolik firem a z jakého oboru tvoří celou čtvrtinu MSCI? Americký IT sektor? Nebude mít případný propad US firem velmi podobný vliv na MSCI jako na index poskládaný jen z US firem? Vyplatí se část investic směrovat mimo USA? Jakým mechanismem těch 25% non-USA společností způsobí budoucí vyšší zhodnocení investovaných prostředků nebo menší propad, než kdybych se zaměřil jen na americké akcie?
Nepřijde mi jako nejlepší volba kupovat globální etf, riziko polovičního až třetinového výnosu je pro mé vnímání zásadnější než riziko plynoucí z menší diversifikace. Ale to je čistě individuální vnímání rizika. Až jednou nastane situace, že severní Ameriku přebije index evropský a asijský, prodám SCHD, DGRO a koupím STOXX50 a něco asijského. Nebudu chtít, aby můj výnos z těchto nově perspektivních regionů kazily neperspektivní a ztrátové akcie americké. Globální ETF má tu výhodu, že vám zůstane vaše ETF celý život. Je to asi jako širokospektrální antibiotika. Penicilínem lze léčit angínu i bércové vředy.
Zkusme si nasimulovat investici $10K do S&P a MSCI v roce 1992 a sledujme, jak prošly lety 2000, 2008, 2020 a kde je taková investice dnes:
Rok 2000: MSCI $30K, S&P $40K
Rok 2008: MSCI $23K, S&P $30K
Rok 2020: MSCI $60K, S&P $110K
Současnost: MSCI $130, S&P $280K
Za třicet let se ani jednou nedostal MSCI nad S&P. Já vím, minulé výnosy nezajistí budoucí výnosy atd…Ale netáhnul jsem s sebou třicet let zbytečně čtvrtinu akcií, jen proto abych za cenu polovičního zhodnocení měl pocit vyšší diversifikace?
